Přehled nedokončených kapitolových povídek:

Zlo - vychází každý čtvrtek / prozatím přednastaveno do 21.9.2017 :3
Vlčí poslání - společná povídka s Majo - vychází každé pondělí ^.^
Cizinec - připravuje se - krátká kapitolovka =)


Zlo - 13.Kapitola

31. srpna 2017 v 0:00 | Jenny |  Zlo


Už třináctý dílek… ehehe… je mi líto, že díly jsou zase o něco kratší… tenhle nemá ani celé dvě stránky, ale jen tak jednu a třičtvrtě. Důvod? Hodně práce, nic nestihám… veškerý volný čas se snažím rozplánovat, ale nějak to nevychází a ke psaní se už moc nedostanu Q.Q
Jak jsem si myslela, sotva začnu zase pracovat, můj blog půjde do hlubin, společně s mým životem x´D

Budu se snažit, aby se tu jednou za čas něco objevilo. A budu se snažit, abych tuto povídku dotáhla do konce bez sebemenší pauzy, nebo pozastavení… proto chci upozornit, že díly možná od teď budou trochu kratší, ale jen proto, abych nějak stihala vydávat v termínu… děkuji za pochopení =) :3
A jen pro info, nějakou dobu budu zřejmě zaměřená na jednu povídku, nebudu to střídat… a až ji dopíšu, začnu zase novou… jen ať víte, co v budoucnu čekat, pokud se to s mým časem nezlepší =) Více jak jednu povídku vydávat zřejmě nebudu, ale za to bude snad 3x do týdne =) to jen plány do budoucna… teď už vás nechám číst :3





"Cítíš se na to, vůbec?" Zavrněl Sasuke do Narutového ouška před tím, než ho jemně stiskl ve svých zubech. Ale blonďák vydával stálé známky protestu. Ani ne tak vůči Sasukemu a jeho svádění, ale vůči zákonům téhle zpropadené organizace. Z myšlenky, že brzy budou chtít i po něm, aby takhle unášel lidi z ulice, se mu dělalo leda tak špatně.
Stále měl před očima výraz Sasukeho bratra. Ta slova, aby schoval své pocity... Jakoby se mu tím snažil naznačit něco důležitého. Něco jako varování do budoucna, co v Narutovi po čase rozpoutalo nesnesitelný hluk v podobě alarmu.
V takových chvílích se jednoduše nešlo soustředit na Sasukeho a jeho snahu přimět Naruta k jiným myšlenkám. Jakoby u něj vůbec nebyl. Před sebou měl jen ten Itachiho smutný výraz a v uších mu zněla stále ta samá slova, jako ohraná písnička.
"Promiň," zaúpěl s letmým omluvným úsměvem, pod kterým se skrývalo jen čiré zklamání, zloba, smutek a zoufalství. Položil tedy ruce na Sasukeho vypracovanou hruď a jen jemně naznačil svůj nesouhlas, když ho od sebe odtahoval jen patnácti procenty své nynější síly. "Dnes to nechci," zamítl jednohlasně.
Sasuke svěsil hlavu, při čemž se kousnul do rtu. "Co teď mám ale dělat s tímhle?" Vydechl, když chytil Narutovu opálenou ruku a zamířil s ní k bouli u svého rozkroku.
"To už není moje starost," čertovsky se pousmál, než se sklonil k Sasukeho uchu, do kterého zamručel nejnevinněji jak jen dovedl: "dej si ledovou sprchu, ta ti pomůže," líbl ho na tvář, spokojen ze sebe sama, že se dovedl v Sasukeho přítomnosti alespoň trochu uklidnit.
Nebylo nic, co by mu zaručilo svobodu, nebo jen pokus o ní. Bez Sasukeho by se už dávno nikam nepohnul. Uvědomoval si to. Štvalo ho to. Co ovšem mohl dělat? Jen chtěl být s osobou, která mu dávala vše, co kdy hledal a potřeboval. Ale na úkor nevinných životů?
"Tak to ti pěkně děkuju," zamračil se Uchiha, když Narutovi zvedl zas a opět sklopenou tvář, kterou chytil do obou dlaní. Zpříma se mu zahleděl do očí. "Nevím sice co se ti honí v té tvé makovici, ale radím ti dobře. Přestaň s tím."
"A co tak závažného dělám?"
"Děsíš mě," šeptnul, než se vrhnul na jeho rty. "Nejsi Naruto jakého znám. Děsí mě to a nelíbí se mi to," vzdychal mezi polibky. A i když mu Uzumaki dokázal ukázat odpor, nezastavilo ho to ve své činnosti. Držel ho pod sebou, jednou rukou jej držel pod krkem a tou další se mu snažil nahmatat pásek u těch sexy uplých kalhot.
"Přestaň! Řekl jsem dost!" Vyjekl blonďák, ale bylo to marné. Sasuke věděl co dělat, aby ho opět pokořil a on začal jeho dotekům podléhat. "Hajzle," zamručel, když vnímal, jak ho smysly nezdravě rychle zrazovaly. "Šmejde," neodpustil si alespoň pár druhů nadávek na Sasukeho osobu, než mu podlehl úplně a přitáhl si ho úžeji na své už tak zalehnuté tělo. Do polibků se zapokojal a to ho nemusel Uchiha ani pořádně přemlouvat.
"Takhle se mi líbíš víc," pousmál se již spokojený Sasuke. Teď už to byl Naruto, jakého znal. A i když se snažil být dominantnější, vždy ho srazil pěkně rychle pod sebe, kam Naruto patřil. Muselo to tak být. Někdo musel mít nad tou nezastavitelnou, nebezpečnou střelou navrch. Na moment odbočil od své momentální činnosti a nadzvedl se na loktech, aby viděl do těch modrých očích plných vzdoru. "Vítej zpátky," byl opravdu rád, že už se Naruto choval zase tak, jak ho znal. Ale něco mu říkalo, že se mu tyhle zkraty budou vracet, pokud zůstane na tomto místě plném smrti a zla.
Naruto obmotal ruce okolo rozhořelé kůže Sasukeho pasu. "Můžeš si se mnou dělat co budeš chtít," ještě nikdy nic takového nenavrhnul. A Sasukemu se tenhle nápad líbil víc, než dost. V momentě, kdy se chtěl věnovat jen tomu snědému tělu svého milence, se místností začalo rozléhat nepříjemné, ale za to naléhavé třískání na dveře.
"Sasuke! Jsi uvnitř? Sasuke!"
Mladý Uchiha ihned poznal svého bratra. Podle všeho to muselo být opravdu vážné. Nikdy mu nikdo málem neroztřískal dveře a na jeho bratra to platilo dvojnásobně. Strýc si ho držel blízko sebe a tak neměl na mladšího bratra tolik času, kolik chtěl. Věčně zaúkolovaný povinnostmi, které mu byly přiděleny.
"Vydrž," šeptnul k vyjukanému Narutovi, kterému zanechal pusu na špičce nosu a pak se konečně vykopal ze své obrovské postele. Jen co otevřel, byl zavalen spousty rozklepanými slovy.
"Sbal si to nejdůležitější. Odcházíme. A hned. Najdi toho kluka, kterého sis tady přivedl. Setkáme se dole. Musíme utéct. Podrobnosti vysvětlím, až budeme někde, kde je bezpečno. Hlavně si pospěš," tentokrát nebyl tak hlasitý, jako když mu málem vyrazil dveře.
"Co se-"
"Neptej se. Hlavně si sbal zbraně. Budeš je potřebovat," hned na to se otočil, aby mohl běžet zpátky k sobě. Doufal, že Deidara vzal vše potřebné, ale ani ten dlouhovlasý blonďák nevěděl, kde Itachi ukrýval své zbraně, pro které se musel vrátit.
"Itachi," mohl jen sledovat jeho rychle mizící záda za rohem chodby. Nasucho polkl a pak vyhledal sedícího Naruta zahaleného peřinami. "Obleč se. Musíme vypadnout," přikázal, než se vrhl ke svému šatníku a v rychlosti si hodil pár věcí do batohu, společně s mnoha zásobníky. Po té odemknul zásuvku ve svém stole a hodil po Narutovi jednu z jeho pistolí. "Umíš s tím zacházet?" Při tom si nabil a odjistil tu svojí. Bohužel, měl jenom dvě. Ale za to spousty zásobníků k tomu.
Naruto přikývl. "Co se děje, Sasuke?"Udělal přesně to, co mladý uchiha. Odjistil a nabil zbraň ve svém držení.
"To bych taky rád věděl. Ale pokud byl z toho bratr vystrašený, tak nic hezkého."

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mei Mei | Web | 31. srpna 2017 v 0:27 | Reagovat

Hahahahahahahaha! *pološílený výraz* Jak tě, Jennýsku, znám, vím, že někdo brzy umře! *jde se zahrabat na zahradu, kterou nemá*
(≧∇≦)/ Děkuji moc za další kapitolu. :3

2 ivana-chan ivana-chan | E-mail | 31. srpna 2017 v 20:13 | Reagovat

hahaha presne v tom najlepsom. boooze minule si to trochu nakusla a ten ich utek vyzera poriadne dramaticky. uz teraz sa tesim na dalsi diel

3 Majo Majo | Web | 1. září 2017 v 23:28 | Reagovat

Tak už to začíná, apokalypsa! :D MUEHEHE Madara bude šílet :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama