Přehled nedokončených kapitolových povídek:

Zlo - vychází každý čtvrtek :3
Vlčí poslání - společná povídka s Majo - vychází každé pondělí ^.^ - dopsáno/přednastaveno
Cizinec - krátká kapitolovka - píšu =)


Červen 2016

Báseň na přáni pro Gabriellu - Po zbytek života

22. června 2016 v 21:38 | Jenny |  Básně
Už je to dlouho, co se mě někdo zeptal, jestli bych mu něco nenapsala :3
A protože jsem dnes měla čas, splnila jsem přání jednomu šťastlivci po dlouhé době a tou je Gabriella =)
Snad je to něco, co sis představovala....protože sama nevím, jestli je to dobré, když jsem to psala bez rozmyslu asi jen 2 minuty =)
Užij si ji, je jen tvá ^o^


Hlas v tichu - 4.Díl - Útěk

17. června 2016 v 10:54 | Jenny |  Hlas v tichu

Mám pro vás, po delší době, konečně další dílek povídky Hlas v tichu =)
Jak jsem si myslela, že to bude lepší a budu mít více času, tak nemám Q.Q Já se obávám, že se to v brzké době nezlepší, ale jsem velice ráda a děkuji všem, co trpělivě čekají na něco, co se zde jednou za uherský rok objeví… =)
Se psaním se opravdu skončit nechystám, tak mějte prosím trpělivost se zaneprázdněnou Jenny :3




Jsi tady

8. června 2016 v 18:00 | Jenny |  Básně
Stojíš vedle mě,
Šílím z toho pocitu,
Cítím tě,
Opravdu, jsi tu…

A nepřišels sám,
Kráčí po tvém boku,
Děťátka, chlapečci dva,
Držíš je pevně za ruku.

Mé oči jsou šťastné,
I když jste tam, kde já ne,
Prosím, stůj při nich dál,
Osud, ten mi vás navždy vzal.

Avšak našli jste cestu,
Avšak jste se mnou nadále,
Cítím vás jako dřív,
Jen zůstaň a při mém boku žij.

I když jsi daleko,
I když beze mě,
Žij, jak nejlépe dokážeš,
Ať i naším děťátkům štěstí ukážeš.


Přísahám: Budu se navždy smát,
A při vás nadále stát,
A mít radost, že se mnou jste,
Že štěstí, ač jen na chvíli, potkalo i mě.

Síla

7. června 2016 v 11:23 | Jenny |  Ostatní

Síla. Co znamená skutečná síla?
Mnozí se domnívají, že je to druh moci, použitá na ostatní lidi. Touha ovládat okolí i sebe samého. Ale nic z toho není skutečná síla.
Moc vlastnit, či mít někoho v moci, je jen touhou mysli. Nic z toho nejde od srdce, a proto tuhle moc nemůžu nazývat silou.
Ta pravá síla číří z našeho nitra. Jde od srdce. Je to přání… nespadnout, jít dál, i přes to, že už jsme třeba spadli.
Tahle síla je daleko větší, než jsou naše hranice. Ona jde bezhlavě přes překážky, které bychom v normálním stavu nedovedli přejít. Dovedeme to ovšem až na pokraji zhroucení. Až tehdy nacházíme a zjišťujeme, jaká je naše skutečná síla, která do této doby dřímala uvnitř nás.
A největší silou člověka je usmát se, i když v hloubi duše krvácíme a ve svém nitru roníme slzy.
Je to moc naších srdcí. Síla, která přináší naději a světlo na konci našich hranic. A i když už nic nezůstalo, tahle naděje nám ukáže, za co ještě stojí bojovat.
Je to víra, vřelé vzpomínky a život.
A právě díky nim i já pocítila sílu, která mě přenesla přes vlastní hranice.