Poslední výkřik - rozloučení s blogem a čtenáři


- Pořád žiju =) I když je to už dlouho, co jsem tady zavítala... ale slíbila jsem, že se budu ozývat, tak se ozývám :3
A jak se daří vám? *,*
Nevím, kdy - asi až bude o trochu více času a více předepsaných kapitol - začnu přidávat další z povídek =) Ale to má ještě čas :3

Sleduju okolní svět...

30. srpna 2013 v 13:18 | Jenny |  Ostatní

Nyaaan, lidi jsem úplně mimo, jsem nemocná a je mi šíleně blbě...muhahaaa xD *nevypadá tak, že? I ona se diví, že i přes to má dobrou a sdílnou náladičku *,* xDDD*
Fajn...napsala jsem něco...myslela jsem, že to bude něco hezkého, vtipného, jako má nálada...ale skutek utek xDDD
Takže zase depka! Žádná změna! xD
Na zamyšlení ;D
Bye Bye! xD
Jo, jinak, název je z první věty...opravdu jsem nevěděla, jak to pojmenovat...Sayo! xD









Sleduju okolní svět.
Dav lidí prochází okolo mě, nikdo si nevšímá, nikdo nevidí.
Rozhlížím se.
Oči mi slzí, rty se mi chvějí. Co je špatně?
Pozoruju lidi…
"Co se to děje?"
Nevím…kam mám jít? Kdo mi odpoví? Slyší mě někdo?
"Ne!"
Mé výkřiky jsou utlumené a při tom tak hlasité.
Světlo…ano…je tu světlo.
"Neplač."
"Kdo jsi?"
"Pojď…"
"Kdo jsi?"
Vyjukaně koukám před sebe. Náhle černé perutě. Pár pírek prolítne okolo mě.
"Ne!"
Zase…tohle už tu jednou bylo, jsem si jistá…jednou jsem to viděla, kdy? Nebylo to tak dávno…nemůžu si vzpomenout…
"Musíš jít…tak pojď."
"Jdi pryč!"
Hlasité vzlyky se ozývaly rušnou ulicí. Nikdo se nezastavuje, nikdo mě neslyší…světlo mizí…temnota.
Vytřeštím oči.
"Proboha…" Slyším hlasy…křik…náhle tvrdý náraz.
Otočím hlavu za sebe. Jsem potříštěná krví.
Krev…roztříštěné tělo o chodník.
Vzhlédnu.
Pírka…černé pírka padají z nebe.
"Co…to…je?" S chvějícím se tělem koukám na mrtvolu vedle sebe.
Já…
"Ukončila jsi vše…" Slyším ten hlas.
Mé oči pláčou. Ano…proto…to proto…
Lidé přeze mě procházejí, shromaždují se u zkrváceného těla.
"Pojď." Natáhl ke mně ruku.
Sevře mojí dlaň ve své a usměje se.
Už jen zašustění křídel.
Kapky deště…
Jen lidé a já…mrtvá.
Ano…ten s těmi křídly…když jsem padala, slyšela jsem jejich šum, viděla jsem jejich odlesk…jeho perutě, já je vážně viděla! Letěl společně se mnou…držel mě až do úplného konce.
Anděl smrti.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nioru Nioru | Web | 30. srpna 2013 v 13:26 | Reagovat

Pááni! Tak to bylo něco. Moc hezké, sice smutné ale hezké! *>* Hlavně ten konec jak ji držel až do konce a pak ji s úsměvem odvedl :) Jako vždy Jenny dobrá práce a to jsi nemocná! :D

2 Eris Eris | 30. srpna 2013 v 19:13 | Reagovat

Waaau.....úžasné jenny....a ani smutné to není, teda až na to, že umřela, ale mě to přijde prostě úchvatné =)hlavně se brzo uzdrav (no..to bych měla říkat já o sobě taky xDD)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama