Poslední výkřik - rozloučení s blogem a čtenáři


- Pořád žiju =) I když je to už dlouho, co jsem tady zavítala... ale slíbila jsem, že se budu ozývat, tak se ozývám :3
A jak se daří vám? *,*
Nevím, kdy - asi až bude o trochu více času a více předepsaných kapitol - začnu přidávat další z povídek =) Ale to má ještě čas :3

Osmý Sen

5. srpna 2013 v 8:00 | Jenny |  Sny


Tenhle sen se mi zdal někdy na začátku července...asi okolo pátého, myslím xD
Tak...Ti co chodí na AF ( Anime Festy ), tak to je něco pro vás...
Alespoň uvidíte, jak můj mozek stvárnil naše příští AFko o,O xDDD
Pro ty, kteří pijou a hulí je tu velké upozornění s velkým vykřičníkem...dávejte si bacha! xDDDD










Dnešní sen je zvláštní, divný…člověk by řekl…nechápavý. Já si však ze svých snů dovedu vzít víc než jen jejich příběh. Cítím své pocity, když jsem v onom snu byla. A to bolí nejvíce. Nemoct utéct tomu, co jsem skutečně pravdivě cítila…
Vše začíná v jednom domě. Ani to nebyl dům. Byla to jen jedna místnost, velká kostka s dveřmi. To bylo vše.
Právě na tomto místě měl probíhat jeden z festů, který jsem si nikdy nenechávala ujít - Anime Fest.
Vše bylo ale špatně. Do místnosti se nasoukalo přes dvěstě lidí, ať už známých nebo ne, a začali pít a brát drogy - fetovat, hulit.
Všechen ten kouř šel na mě, tudíž jsem z toho všeho už byla v celku omámená. Nelíbilo se mi to. Cítila jsem se hrozně, hlava mě třeštila a já se rozhodla vstát a odejít.
Jen co jsem vyrazila dveřmi na čerstvý vzduch, odchytila mě jedna z organizátorek. Na něco se mě ptala, já však nevěděla, co odpovědět. Nakonec jsem řekla pravdu. Řekla jsem, co všichni v oné místnosti vyvádějí.
Vběhla bezmyšlenkovitě mezi partu huličů a drogových závisláků. Mé uši zaznamenaly něco málo, hlavně věc, že tahle dnešní událost se opakovala již včera.
Náhle z nebe začnou padat granáty. Každý se drží vevnitř v domě, jen já a ta organizátorka stojíme před dveřmi chráněné střešním okapem.
Nad námi začalo létat spousty letadel, které vypouštěly bomby. Slyším křik a cítím bolest. Někdo začíná střílet. Někdo vběhl dovnitř a začal po všech vevnitř střílet všelijakými zbraněmi.
Zděšeně se koukám, náhle mě kdosi chytí a vleče pryč.
Děj přeskočí do kostela. Sedím tam na jedné z laviček. Objímám si kolena a brečím. Jsem vyděšená z toho, co se stalo. Nic mi nedochází. Ta organizátorka tam je se mnou, o pár lavic dál.
Náhle ke mně přistoupí mnich, chytí mě a já jen vidím, jak se u té neznámé organizátorky seskupilo pár mnichů. Mám pocit…že ji zabili.
Všichni zemřeli, co se ale stalo se mnou? Vím jen to, že na všecky v domě zaútočila jakási církevní sekta, která tvrdila, že dělá správnou věc. Postříleli je a upálili. Nechali je shořet i s tou místností.
Cítím, jak mě ten divně vypadající mnich někam vláče.
Dříve než stihnu zjistit pravdu…
Probuzení.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Yasminn V. Yasminn V. | E-mail | Web | 5. srpna 2013 v 8:33 | Reagovat

Zajímavý sen. Škoda, že mě se zdají samé nudné xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama