Poslední výkřik - rozloučení s blogem a čtenáři


- Pořád žiju =) I když je to už dlouho, co jsem tady zavítala... ale slíbila jsem, že se budu ozývat, tak se ozývám :3
A jak se daří vám? *,*
Nevím, kdy - asi až bude o trochu více času a více předepsaných kapitol - začnu přidávat další z povídek =) Ale to má ještě čas :3

Kostky jsou vrženy - 4.Díl

20. prosince 2011 v 21:42 | Jenny a Tereki |  Kostky jsou vrženy

Další dílek povídky s Tereki =) Užíjte si ho =)
Bez chyb se to opět neobešlo! xD

Jenny - Akio - barva blogu
Tereki -Yoshi - oranžová






Za čtvrt hodiny se znovu rozrazili dveře. Stála v nich ta samá dívka. Nabručeně ještě více třískla dveřmi a vydala se za tím kdo ji vyhodil z okna. ,,Co si to jako představuješ vyhazovat svou holku z okna na ty debilní plevely!" vykřikla. ,,Já bych tě teď nejradši uškrtila!" začala ječet na celé peklo. Každý kolemjdoucí se otočil směrem, odkud zněl její hlas. ,,No co s tebou mám dělat." Řekla už trochu více v klidu. ,,Tak co, zopakujeme si to co minule?" zase mu skočila na kolena a vykouzlila sklínku vína.
,,Sabrino." Zacukalo mi v obočí. ,,Nic nebylo...." Zavrčím. ,,To ti mám říkat jako kolikrát?" Div po ní neječím. ,,Ale klidně si zopakujeme to co tenkrát." Uculím se na ní když obličejem přejdu blíže k jejímu. ,,Vážně." Vydá ze sebe, já se jen uchechtnu tak naivně si myslí že něco bude, ale má vlastně pravdu. ,,Tak to zopakujem." Vemu jí do náručí. ,,Ale tentokrát." otevřu dveře. ,,Letíš vchodem." Uchechtnu se a pustím ji na beton. ,,A už neotravuj." málem jsem jí to vyhláskoval. Moje zlaté nervy.
,,No co." Znovu rozrazila dveře. ,,Stejně jsem ti měla jen něco vyřídit." Postavila se před něj. ,,Máš přijít za Satanem, ihned!" poslední slovo vyhláskovala. ,,Chce s tebou něco probrat." Uculila se přiblížila se k němu.
Moje ruka ihned v pohotovosti uchopila její obličej takže se ke mě nemohla už dále přiblížit. ,,Tak mu vyřiď že se dalším ďáblem stát nehodlám." Poslední slova jsem jí taky vyhláskoval, otočil jsem jí ke dveřím a popostrčil. ,,Tak šup šup ať to lítá....kuš mu to vyřídit." Je tak k smíchu.
,,Prý nechtěl mluvit o tomhle, ale o něčem jiném." Odsekla mu. ,,Tak šup šup ať už jsi tam." Trkla do něj jako kozel a vyhodila ho z jeho domu. Následně zavřela dveře. ,,Tak honem." Hnala ho směrem, kde se měl se Satanem sejít.
Šel jsem pomalu, tipoval jsem že po chvíli ji ten alkohol přeroste přes hlavu. jak se dalo čekat odpadla ani ne v polovině cesty. ,,Mám své taktiky jak uspat opilé slepice." uchechtnu se. ,,Pomalé chození je vždy unaví." Musím se tomu zasmát. ,,Satan ať si trhne nohou dneska mám volno, nikam už nejdu." Odmávnu to rukou a zapadnu zpět do domu a křesla.
Po dlouhé době se probudím. Chtěl jsem se posadit, ale najednou mnou projela ostrá bolest v zádech. Syknu bolestí a znovu se pokusím si sednout.
,,Sakra." Zaskuhrám, když mi ani druhý pokus nevyšel. Po dalších pokusech jsem to vzdal a zůstal ležet v posteli s bolestmi. ,,Co se stalo?" zašeptám do ticha pokoje.
,,To bych taky rád věděl." Ozvu se když zrovna otevřu dveře a uslyším jeho otázku vyznějící původně do blba.
,,Akio?" zašeptám jeho jméno a nechápavě se na něj podívám. ,,Kde to jsem? Jak dlouho jsem byl… mimo?" teprve až teď mi došlo, že jsem byl v bezvědomí.
,,Co já vím já se o tebe nestarám, nejsem žádna tvoje chůva." Povzdechnu si, ovšem v mém hlase nešel slyšet jediný důkaz toho že by mi na něm jakkoliv záleželo. Možná to bude tak i lepší. Otočím se k odchodu, v tu chvíli mě trkne jedna věc. ,,Jo mimochodem." Otočím se na něj. ,,Jak jsi to říkal že se jmenuješ? nějak mi to vyklouzlo z hlavy." Nahodil jsem obličej alá debil.
,,Jsem Yoshi." Zavrčím s mírným úsměvem a podívám se zpátky na Akia. ,,Kam jdeš?" zeptal jsem se, když už chtěl zavřít dveře. Moje zvědavost vždy byla nad úrovní než u ostatních.
,,No můj velectěný pán za mnou poslal další poskoky když jsi spal, naštěstí nebyli na mol jako ta předchozí." Odfrknu. ,,Radši za ním zajdu než mě tam odprovodí něčí kulomet." Dodám a ještě dříve než zavřu dveře se na něj podívám. ,,Ty zůstaň tady." Šeptnu strašidelně. ,,jestli otevřeš dveře bude ti to k ničemu dal jsem na ně bariéru kterou neprojdeš, je i na oknech takže tu zůstaň, nejlépe se ani nehni, stejně ti je to k ničemu." Dříve než bych se s ním dal do řeči třísknu s dveřmi jeho pokoje natolik až je málem vyrazím z pantů.
Šokem se schovám pod deku a po minutě z ní vylezu. ,,Je strašidelný." Řeknu si sám pro sebe vystrašeně a dám si hlavu zpátky na polštář. ,,Prý ani se nehni. Jak bych se mohl hnout? Všechno mě bolí a sotva se pohnu." Protočím očima a pousměju se. ,,Snad mu nebude vadit, když se ještě trochu prospím." Zašeptám a zavřu oči.
Jsem na cestě za svým šefíkem. Nijak nespěchám jdu pomalu. Když už jsem u dveří jeho velké takzvané "kanceláře" povzdechnu si. A to vážně hluboce. ,,Tak jo Akio jde se na to!" Pobídnu sám sebe a právě ve chvíli kdy se snažím zaklepat dveřmi proletí...Zarch. ,,Ještě jednou na mě budeš drzý nechám tě pohřbít za živa!" Začne na něj ze svého křesla satan řvát. ,,Šefík se rozčiluje, má špatnou náladu to nevěstí nic dobrého." Znervózním. ,,Akio!" Zařve na mě, v tu chvíli mám zašlaplý obličej od jeho hozené boty. A že se teda dokáže perfektně strefit. ,,Proč já to nečekal?" Vzlyknu. ,,Můžeš mi vysvětlit co tu dělá ten dement?!" Zaječí na mě Satan. ,,ano to můžu vysvětlit." Odkašlu si. ,,Zachr byl teoreticky támhle a dopadl až semhle." Ukazuju a poučuju svého "pána". ,,Akio!" Zařve už vážně nasraným hlasem. ,,Zachra jsem vůbec nemyslel! nedělej si ze mě srandu ty malý bastarde!" Ječí tak moc až mě z něj zalehly obě uši.
Mezitím se ve dveřích objevila opilá Sabrina. ,,Hele Akio, ráda tě vidím, to už neumíš ani pozdravit?" škytne Sabrina a ve stejné chvíli přijde k Satanovi. ,,Dělá samé problémy, proč ho pořád ještě necháte přežívat?" zeptá se muže vedle ní a vražedným pohledem se podívá na Akia.
,,Ale, ale..." Povzdechnu si. ,,Tak takhle to je, já jsem nakonec ten špatný." Pousměju se. ,,Akio, odpověz, proč jsi ho sem přivedl?" Zamračí se na mě Satan. ,,Chtěl jsem vědět jaké to je mít kamaráda." Uculím se na něj s tím že mi jeho řeči nepřidělávají starosti. ,,Odveď ho kde jsi ho našel, jinak-" ,,Jinak? Co jinak?!" Zavrčím. ,,Jinak tě zbavím života." Probodne mě pohledem. ,,Dělejte si co chcete, na tom co chci já přece nikdy nezáleželo co?" Hodím ruce za hlavu a otočím se k odchodu. ,,Otče." Šeptnu zklamaně, pak odejdu úplně.
,,Prevít malý." Povzdechne si unaveně Sabrina. ,,Už mě ho nebaví věčně nahánět jako krysu." Svalí se unaveně do křesla.
,,Věř mi ani mě to netěší. Asi jsem mu neměl dovolit žít." Zavrčel Satan.
Probudím se a otevřu oči. Po tom menším spánku jsem se cítil už mnohem lépe. Zrakem projíždím celou místnost když v tu chvíli uslyším bouchnutí dveřmi. Zvednu hlavu a podívám se směrem ke dveřím. ,,Že by Akio už přišel?" zašeptám si sám pro sebe a posadím se.
Kouknu k zavřeným dveřím za kterými odpočívá. ,,Vrátit tam kde jsem ho našel?" Zamrazí mě. ,,Nemožné!" Zakroutím hlavou. ,,Opravdu? Opravdu nemožné?" Zazní hlas v mé hlavě. ,,Dlouho ses neozval, co tě tak najednou probralo?" Zamračím se. ,,Že jsi vyměnil jediného přítele kterého jsi kdy měl za jiného, celkem mi to vadí, Akio." ,,Zalez zpět do nory z které jsi přišel, nepotřebuji tě, kdysi jsem tě možná potřeboval ale těm dnům je konec, vypadni!" Vrčím, ovšem celou dobu mluvím šeptem. Nechtěl jsem svého hosta vyděsit. Mávnutím ruky zničím bariéru na jeho dveřích. S tím se pousměju. ,,Už jsem doma, promiň že to tak trvalo Yoshi." Křiknu ke dveřím. V hlavě mám však ty slova které mě celkem tížily na srdci. ,,Vyhodit ho, nebo být zničen?" Položím si jednoduchou otázku.
,,Akio!" křiknu radostí. ,,Rád tě.. slyším!" odpovím mu, když pochopím, že ho nevidím, tak automaticky nemůžu říct ,Rád tě vidím!'.
Pousměju se. Vejdu do jeho pokoje. ,,Neruším?" Zeptám se celkem nervózně. Nemůžu uvěřit že to jsem rozhodnut udělat.
,,Ne, vůbec nerušíš!" pousměju se a konečně ho uvidím. Jeho obličej vypadá celkem pobledle, víc jak minule. I jeho oči naznačovali, že s ním něco není v pořádku. ,,Akio, děje se něco?" zeptám se ho celkem se starostí v hlase.
,,Ne, vůbec nic." Ujistím ho. ,,Jen, chci tě někam vzít." Mile se pousměju a natáhnu k němu dlaň.
,,Vážně?" pozvednu obočí. ,,Ale budu ti věřit. A vůbec.. Kam chceš jít?" zeptám se ho. Pousměju se a jeho pomocnou ruku přijmu.
,,Někde kde budeš v bezpečí." Více neřeknu a přenesu nás na odlehlejší místo v pekle. "ani zdaleka neudělám co se po mě žádá." Projede mi odhodlaně hlavou. ,,Poslyš Yoshi, šel bys za mnou ať už bych šel kamkoliv?" Potřeboval jsem vědět jeho upřímnou odpověď.
,,Jsi můj jediný pravý kamarád! Jistěže! I kdybys šel na konec světa, tak já půjdu s tebou!" odpověděl jsem mu, ale ve stejnou chvíli jsem si vzpomněl na jeho předchozí větu. ,,Počkej.. Jak v bezpečí?" zeptám se roztřepaným hlasem.
,,Promiň Yoshi." Přiložil jsem dlaň k jeho čelu. ,,Musím to udělat."
,,Akio?" zašeptal jsem nervózně. ,,Co.. Proč? Co chceš udělat?!" zašeptal jsem rozechvělým hlasem. ,,I když chceš udělat cokoliv, prosím.. Nedělej to." Cítím jak se mi do zavřených očí derou slzy.
,,Jednou si možná vzpomeneš." S tím mu smažu vzpomínky na chvíli kdy mě poznal stejně tak jako na mě samotného. Jediné co mu v mysli zanechám jsou mé poslední slova. Moc dobře vím že u toho vždycky každý omdlí, proto jsem nebyl překvapen když jeho bezvládné tělo padlo do mé náruče. Opatrně jsem ho položil na zem. ,,Tady by jsi měl být v bezpečí Yoshi, zde nikdo nechodí, tohle místo jsem vymyslel já nikdo o něm neví jen já a teď už i ty." Pousměju se. S tím zmizím a nechám ho tam samotného.
Probudím se o několik hodin později. Otevřu oči a chytnu se za hlavu. ,,Au!" syknu a rozhlídnu se kolem sebe. ,,Kde to jsem?" řeknu nechápavě, když se pečlivě rozhlídnu. ,Jednou si možná vzpomeneš.' prolítla mi najednou hlavou tato věta. ,,Co to?" nechápal jsem a sedl si do turka. ,,Co to má znamenat?"
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Nioru Nioru | 29. ledna 2012 v 18:58 | Reagovat

byl to super díleček :D hlavně s tou Sabrinou :D hodně jsem se nasmála :D a i s tím Satanem :D si z něj dobře utahoval :D AKORÁT JSEM POSMUTNĚLA U TOHO KONCE...doufám že to bude v pohodě :D už se moc těším dál tak jdu pp :D a pišteee :DDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama